Na obloze do zlatova vypečený pecen

ruce, hrozen, panna, hlava lva

čas jako kdysi stále ukusuje

skrz vítr šalmaj zaznívá

A přec vše se zjinačilo, až dech se tají

za schodů devět co hned vedle

i za vaše staré údy zkřehlé

stříbrných třicet houfně vybírají

Že vás to nikdy nenapadlo ?

A jací jste bývali obchodníci..

Už zdaleka starý kyne mi přítel

a trpělivě vysvětluje s umem

jak skrze sefiroty bytí

nakonec dobelhat až ke Koruně

On mlčí slovy, já mluvím tichem

Asi už dlouho neměl žáka, když spokojí se s tak hloupým jako já

Malkuth, Yesod, Chesed, Daath..

Pavoučí prsty stínů mění

kamenné stély vůkol

v litery Sefer Jecirah

Pokládám kamínek dle zvyku jenž tu kdysi bytoval a odcházím

Secher Zaddik livrocho...